čtvrtek 9. října 2014

Nebe pod Olomoucí




Začalo to před pěti lety. V listopadu 2009, debutovým a řádně ovíněným dílem v olomoucké Bílé noře. Pár holek a kluků se sešlo, aby si všichni společně četli své literární pokusy a omyly, které se jim kupily v šuplíku. Sám jsem v té době absolutně netušil, že tohle setkání odstartuje něco, po čem bude taková poptávka a bude rezonovat tak krásně a silně. Literární talk-show NightOf The Living Readers (NOTLR), které název vymyslel můj kámoš, hororofil Honza Gál, se dohromady dožila šesti velkých večerů a jednoho menšího, speciálního.

Od těsné Bílé nory s pár kamarády se prodrala do narvaného divadelního sálu Divadla K3, aby finální úder zasadila v mocném Freskovém sále na Wurmovce při megalomanské délce a za účasti 120 posluchačů. V průběhu pěti let na ní vystoupilo 20 autorek a autorů (někdo i dvakrát) a sedm hostů - od básníka Luciáše F. Svobody, přes Honzu Těsnohlídka, Ondru Buddeuse, Milana Kohouta až po Honzu Kunzeho, Honzu Jílka a Dominika Želinského.

V rozhovoru pro Aspekt sem Robertovi Jaworkovi řekl, že „Ten vývoj od malé skromné akce k viditelné parádě tu už proběhl dost citelně a já sám moc dobře vím, že v tom nejlepším by se mělo přestat.“ (celej je tady na str. 18 – 21: http://issuu.com/ayurro/docs/aspekt12014).

A za tím si stále stojím.

Z NOTLR se postupem času stala ceněná krasavice, na kterou jsem neuvěřitelně pyšnej a jejíž přínos si naplno uvědomuju vlastně až nyní, kdy se s ní loučím. Nejradši bych tu vyjmenoval všechny vystupující i diváky a za ta obohacující setkání, za ty salvy energie a podpory poděkoval hezky přímo. Nicméně to není v mých silách. Proto alespoň v závěru vyšlu své díky pár osobám, které stály u samotného počátku NOTLR nebo výrazným způsobem ovlivnily její vývoj. Oni už budou vědět.

Sára H., Kryštof P., Martin Z., Jana G., Tom B., Lukáš B., Honza H., Štěpánka I., Eva K., Honza G., Tereza D. & Radim M. 

Díky vám, přátelé. Bylo to neskutečně inspirativní. Od začátku do konce.

Jen ať ta literární činorodost vzkvétá i nadále.
Nejenom tady v Olomouci.
Kdekoliv.
Po světě.

Ondřej Č.

Fotky ze všech Nocí: http://notlr.rajce.idnes.cz/
Můj nejoblíbenější videosestřih:https://www.youtube.com/watch?v=EUK2G_DkXog

sobota 2. března 2013

Podívejte se na hororový trailer k šesté NOTLR v režii Jana Haluzy

Šestý díl literární talkshow Night Of The Living Readers s sebou nově přináší i první upoutávku v režii "českého Stevena Spielberga a Michaela Baye v jednom" - Jana Haluzy. Trailer si stejně jako grafická stránka talkshow pohrává s béčkovou estetikou zašlých grindhouse programů, zároveň ale neuhýbá před syrovostí, intenzitou a dynamičností moderní filmařiny.  



Literature's Not Dead
Svým obsahem vzdává video v první řadě hold samotnému názvu akce, který je variací na slavný zombie-horor Night of the Living Dead z dílny zombiveckého klasika George A. Romera. "Ten název je vtip, tak trochu sebeironie. Pro řadu mladých lidí je literatura jednoduše mrtvá a hutně zaprášená, a tahle akce se jednoduše snaží zařvat, že tomu tak není, že právě naopak dokáže naplno oživnout a dělat bordel. Je to vlastně doslova Noc oživlých předčítačů," vyhřezlo z nenadání z úst organizátora akce Ondřeje Čížka.

Režisér Jan Haluza stojí i za dosavadními klipy z NOTLR III / NOTLR IV / NOTLR V . Nyní to vypadá, že šestý díl si konečně užije jako běžný divák. Kluk jeden šikovná. 

   





čtvrtek 28. února 2013

Šestá Noc pohltí magický Freskový sál v Olomouci

Šestý díl literární talk-show Night Of The Living Readers proběhne v úterý 19. března 2013 v 19:30 poprvé v atmosférickém Freskovém sále (Wurmova 7) v Olomouci. Večer bude žánrově rozmanitější, než kdy předtím - dojde na hudební vystoupení, divadelní text a dost možná i žánr sci-fi. Jako hlavní host se představí mladý slovenský básník, vynikající pozorovatel velkých i komorních situací, Dominik Želinský.

Plakát již potřetí vytvořil grafický talent Radim Měsíc. Inspirace brakovou estetikou a vůbec zombie-hororem se opět nezapře. 

  

úterý 26. června 2012

NOTLR se hlásí o slovo v novém čísle časopisu HOST

"Olomouc je pro takový typ akce ideální místo. Tepající univerzitní město, ve kterém žije celá řada studentek a studentů, co se zajímají o literaturu, jsou sami velice tvořiví a chtějí, aby byly slyšet patřičně nahlas."

- v červnovém čísle literárního měsíčníku Host vyšel kratší článek o "Noci oživlých předčítačů" 











pátek 18. května 2012

L. F. Svoboda: V životě si vždycky najdeš svůj pank

S básníkem a novinářem Luciášem F. Svobodou o hudebních vlivech, improvizaci, básnických inspiracích, hledání sebe sama a celoživotním panku.

© WWW.BSTRDS.COM

Lukáš Benda aka Luciáš F. Svoboda. Publicista, textař, autor prózy a poezie, fotograf, DJ. Jako hlavní host vystoupil v druhém díle NOTLR v březnu 2010.

***

Jsi také hudební publicista, jak moc (a zda vůbec) tě ovlivňuje hudba při psaní poezie?
Zcela zásadně. Už od dětství. Nejdříve Fanánek a Landa. Bavíme se o mé rané tvorbě před rokem 2000. Znormálněl jsem až v pubertě, při objevení umu Jarouše Svobody. V souvislosti s Mejlovým úmrtím jsem se pak obrátil k vyznávání androše a inspiroval se u Krchovskýho, Zajíčka nebo Topola. Ovlivnil mne také hip-hop. Nejprve André s Vladimirem, později Sifon, nedávno Bonus a Bene. Dneska jsem ale odešel do světa mašinek. Už nechci, aby mi někdo našeptával slova. Texty píšu pod vlivem Kraftwerk, Kalkbrennerů nebo libovolného EBM. Elektronika mi nabízí myšlenkový rozcestník a je na mně, po které z šipek se vydám. Od loňského jara se pak primárně snažím o propojení básní a článků, vznikají tak explicitní, poetické, publicistické texty o hudbě, což hejtrz zjevně nikdy nevykoušou.

Pravda, do některých tvých publicistických textů se vlévá poezie – texty jsou prošpikovány básnickými obraty, mnohdy jsou literárně laděné. Jiné jsou zase civilnější, více tradiční. Je to z tvé strany záměr? Dopředu přemýšlíš, jakým způsobem k textu přistoupíš?
Jsem - minimálně, co se formy týče - poměrně buřičský publicista, ovšem nelze napsat rýmovánku o všem. Snažím se psát formálněji, tradičněji o těch jménech, ke kterým mám citově zabarvený vztah. Poetický výlev o WWW nebo naopak o nějakém odpadu bude vždycky inklinovat k patosu. Třeba Die Antwoord, ty mi jsou úplně jedno. Tak jsem o nich zbásnil a narappoval recenzi, která mi přijde docela pank.

Co pro tebe znamená pank?
Soubor tradičního popu, taky Clash a Ramones (smích). Přestože vlastním doménu pank.cz a pank je mým – po Berlýně - snad druhým nejnadužívanějším slovem, ve výsledku pro mě znamená prázdný, mytický, dávno mrtvý pojem. Pank dnes převzal úlohu parazitujícího větného členu. Zároveň mne ale zas a znova nepřestává fascinovat, jak moc sexy ta panková revolta zůstává. Takhle to vnímám dnes. Když mi bylo šest, přišlo mi pank dostat antiperle místo Tic-Taců, v osmi jsem chtěl raději Orbitku než Pedro. Pank bylo mít Game-Boy a diskety s Wolfensteinem.  Taky sbírat hokejový kartičky, nehrát pogy a koukat na Cartoon Network častěji než na Supermax. Psát Y místo J a W místo V. Ale hlavně šukat s lolitkama na záchodcích a psát o tom básně. A psát je krásně. Taky jsem si jeden čas myslel, že pank je o maratónech s Přáteli a HIMYM.  Taky mi přišlo pank bejt fotbalovej chuligán. Pank bylo opít se na první středoškolský poslední den školy. Pank bylo slýchat, že kdybych se učil, dotáhnu to dál než nejdál. Pank pro mne znamenalo vyšňupat půlmetrovou lajnu koxu. Vypít dvě sedmičky ginu. Pank bylo mít ego. Pank bylo mý ego. Pank bylo mít vyhajpovanej profil na Facebooku. Ale pank je jinde. Vždycky si v životě najdeš svůj pank, otázka je, jakou má přidruženou hodnotu. Veskrze žádnou.

© Luciáš F. Svoboda

Odráží se to ve tvé poezii?
Jako zoufalství? Asi jo. Svým způsobem je můj život zatím především o zoufalém hledání sebe sama aneb my stále hledáme štěstí. Až se najdu, možná si najdu i svůj celoživotní pank. Do tý doby se nadchnu pro cokoliv a ke všemu ta hovna ještě i zbásním. Mám vrozený tendence nadhodnocovat a rozhodovat se pro špatný nápady. Zatím ale vše dopadlo docela dobře.

Když má člověk v merku tvou poezii, napadají ho jména jako Bondy, Jirous. Kdo tě ovlivnil a stále ovlivňuje?
Děda.

Tvá živá vystoupení jsou dravá a expresivní. Připravuješ se na autorské čtení (krom výběru textů) i po stránce stylu přednesu? Anebo sázíš na bezprostřednost, atmosféru, aktuální naladění posluchačů/diváků a přednes tvoříš až přímo na místě?
Dříve to byla devadesátiprocentní improvizace. Těch zbylých deset procent tvořily úspěšné pózy z předchozích, na improvizaci založených performance. Nedávno jsem ale roztočil album s jedním šikovným londýnským dubstepovým producentem a atmosféra připravované desky je na mě při živých vystoupeních poměrně znát. Nastala jistá změna ve frázování i dikci. Progres směrem k rapovému divadlu. Navíc jsem se naučil třídit a raději než padesát průměrných textů, přednesu pět nadprůměrných. Pořád ale platí, že se snažím vyvarovat hry na efekt, a že každé gesto má své opodstatnění. A prostor pro improvizaci se najde vždycky.

© Petr Pyjér Bílek

Zmiňoval jsem Bondyho a Jirouse. Co třeba prokletí básníci, Verlaine a spol. Nasával jsi někdy inspiraci u nich? A je podle tebe jejich tvorba i v současný době inspirativní a podnětná? Ostatně, sám jsi vystoupil s agresivním přednesem Erbenovy Svatební košile
Když mi bylo -náct, věřil jsem ve fantasmagorii, že jsem nový Jim Morrison. A právě tahle posedlost mi otevřela dveře k Williamu Blakeovi. Ten mě společně s Goethem a Erbenem oslovil z těch pravěkých básnických jmen asi nejvíce. Dnes mě baví číst blog Jirky Imlaufa a tvorba tří Petrů, se kterými úzce spolupracuji - Soukup, Polívka a Malej Péťa. Krchovský mě už zase tolik nebere, Zajíček s Magorem a Topolem pořád a napořád. Z básníků let minulých je zajímavý Milan Nápravník a kdosi, skrývající se pod pseudonymem Tomáš Fuk. Ale to máš fuk, těch zmíněníhodných jmen je celá řada. Jsem toho názoru, že svoje problémy dokážeme našroubovat na cokoliv, co se o ně jen lehce otře. Proto se dokážeme ztotožnit s beatniky, ale i s prokletými básníky.

Baví tě autorská čtení některých ze zavedených autorů, ať už jde o básníky či prozaiky, anebo je to tu chcíplé?
MC Metoděj aka Konstantin Metoděj. To je aktuálně mnou nejvíce adorovaný multifunkční umělec. Aktivista, básník, filozof, improvizátor, rapper…vše v jednom.

Jaký je tvůj pohled na čím dál populárnější slam poetry?
K tuzemské mutaci poetry slamu jsem byl vždycky poměrně skeptický. Od účasti mě odrazovala představa elitářství mezi soutěžícími a vystupování před nevkusným, kulturně pologramotným publikem, které umí ocenit jen snadno pochopitelný kýč ala bezduché rýmování lásky-vlásky-vrásky-krásky-provázky-oblázky-obrázky-otázky-opasky-odrazky-podvazky. Představa publika, které nikdy plně nedocení umělce bez masky, mne přesvědčovala, ať si raději pořádám své vlastní poetry slamy, každý pátek na Žižkově. Ve chvíli, kdy jsem ale přestal soutěžit proto, abych vyhrál a začal soutěžit proto, abych se zúčastnil, mi nic k účasti na „nepřátelském“ poetry slamu nebránilo. Celá ta zkušenost byla ve finále příjemným překvapením. Vystoupil jsem v rámci exhibice v Rock Café a úroveň soutěžících - ať stálic Bohdana Bláhovce a Honzy Jílka nebo nových jmen jako je Taktika - byla překvapivě vysoká. Při komparaci s německou slammerskou scénou, kterou aktivně sleduju, by se takových pět nejlepších českých jmen jistě prokousalo do německé top desítky. Za Evropou tak nezaostáváme v kvalitě jako spíše v kvantitě, protože u nás to dělá právě těch deset jmen, zatímco v Německu tisíce.

sbírka poezie Punk of 2010 berlýn pank  profil na musicserver.cz

Co dál, co podnikáš právě teď?
Překonávám období, kdy nemám nohu tak úplně na plynu a do jistý míry brzdím, abych zpomalil. Na musicserver píšu články o berlínské scéně a česko-slovenské mladé generaci hudebníků a hudebnic, na protišedi mapuju squatting a bojuju proti gentrifikaci. To jsou fronty, na kterých hodlám válčit i do budoucna. Stále píšu poezii, ale energii soustředím především k připravovanému albu, chtěl bych k němu jet jako správný rock’n’rolla i turné. Ve druhé polovině roku pak snad dopíšu už takřka tříletý román, prokoxuju se k nesmrtelnosti a konečně budu slavný. Nepřipouštím si, že by to se to nepovedlo. 

Rozhovor vedl spiritual father of NOTLR Ondřej Čížek